Milé děti,

je třeba konečně uvést věci na pravou míru. Nerad o někom říkám něco špatného. Ale musím vám napsat, že dospělí vám lhali. Ten děsivý moment, kdy vám odhalili, že dárky nosí tatínek s maminkou a ne já, miminko zabalené v plenčičkách, byl ostudný podfuk. Mnozí z vás plakali a nechtěli tomu uvěřit. Rodiče vám však nemilosrdně opakovali, že už jste velcí a nastal čas vám říct pravdu. Copak můžete za to, že jste vyrostli? Jako by vás chtěli potrestat za to, že jsou vám pořád malé boty a z rukávů od svetru vám už zase čouhají ruce. A teď chtějí změnit i to, co si nosíte hluboko v sobě.

Něco vám poradím. Nechte je při tom a nevymlouvejte jim to. Jen ať zůstanou na omylu. Vy dobře víte, že na Štědrý večer létá od domu k domu buclaté dítě, které vám pod stromeček přinese to nejcennější, co můžete jako dárek dostat. Jsou to tři věci, které jsem pro vás zabalil do barevných pytlíčků. V prvním, zeleném pytlíčku, najdete pevnou víru v zázraky. V druhém, červeném, je schovaná čirá radost z krásných příběhů. A v tom největším, modrém, který skoro praská ve švech, je nespoutaná fantazie. Tyhle tři dárky vám žádný dospělý nesebere, i kdyby se snažil sebevíc. Držte se jich zuby nehty, protože vám v životě mnohokrát pomůžou.

Každé Vánoce k vám přijdu, abych vám je znovu nadělil.

Váš Ježíšek