Nedávno jsme byly s Eliškou na karnevalové oslavě u mě v práci. Tradičně tam chodí děti zaměstnanců a je zajímavé pozorovat, jak šedivými chodbami poletují děti v pestrých maskách. Při čekání na kouzelnické představení jsem si je prohlížela. Eliška byla za robota, což mělo tu výhodu, že mohla dělat různé legrační roboťácké pohyby, mluvit jako automat a po každém zmáčknutí tlačítka udělat nějakou blbost. Že je to taky maska genderově neutrální, jsem si uvědomila až při pohledu na ostatní kluky a holčičky.
Kluci měli skvělé převlečení – samí piráti, supermani, spidermani a další nadlidi. Pro posílení mužského ega to bylo perfektní. Mezi holkama bylo 80 % princezen, jedna roztomilá beruška a dva jednorožci. Nejdřív jsem váhala, jestli jednorožec taky není genderově neutrální, protože jako bájné zvíře je pravděpodobně bezpohlavní. Ale vzhledem k tomu, že se vyskytuje výhradně v pohádkách pro holky, patří taky do světa princezen.
Hleděla jsem na to úplně paf. Všude se mluví o tom, že se ženy musí konečně dostat do vedoucích pozic, šéfovat vládám, podnikům a institucím. Ale holčičkám, co jdou na karneval, se pořád podstrkují princeznovské převleky.
Maska je to, čím nejsme, ale toužíme se jednou stát – být hezčí, silnější a chytřejší. V dětství si ji navlíkáme s nadějí, že jednou budeme krásné jako princezny, stateční jako supermani a hroziví jako piráti. Masky rozvíjejí naši fantazii a naše touhy, které si přejeme zrealizovat.
Princeznovské období je pro všechny malé holky důležité. Cítit se krásná, obdivovaná a milovaná ale určitě nepotřebují jen holky. Je to touha naprosto univerzální a muži ji mají taky. Kdyby holky ustrnuly ve fázi princezen, daleko by v dnešní době nedošly. Ke štěstí rozhodně nestačí se narodit do dobře situované rodiny a čechrat si zlaté vlasy. Dnešní holky musí umět něco dokázat, aby si jich okolí vážilo. Je skvělé, že můžou jít studovat a získat zajímavou práci. Ale šaty v barvě ranních červánků ani zlatá korunka jim v tom nijak nepomůžou.
Emancipace udělala od minulého století obrovský pokrok. Už se ví, že nemáme holkám bránit v tom, aby lezly po stromech a hrály si se stavebnicí, a kluky máme nechat brečet a projevovat svoje city. Byla by totiž škoda, kdyby se holky musely pořád chovat jako naše babičky a kluci jako pravěcí muži. Všichni máme v sobě ženskou něžnost i chlapskou sílu. Předstírat, že je nás jen půlka, je jednak nepohodlné a jednak nepraktické. Potřebujeme obojí, abychom v životě obstáli a dobře si rozuměli s ostatními.
Malým holkám je důležité vysvětlit, že kromě princezen si můžou hrát i na pirátky, superhrdinky a indiánky. Aby ty masky na karnevalech byly trochu pestřejší a budoucím slečnám a ženám jsme dali chuť něco v životě dokázat. A ony mohly jednou ukázat, co v nich je.